Podle průzkumů dopadá stres z koronavirové pandemie na ženy hůře než na muže. Obzvláště zranitelnou skupinou jsou ženy v přechodu, u nichž se může psychický stav zhoršovat i vlivem projevů klimakteria, jako jsou úzkostné stavy nebo výkyvy nálad. Návaly horka zase mohou „simulovat“ s koronavirem spojenou horečku. Ženy v přechodu by nyní měly o to víc dbát na své mentální zdraví a v případě problémů se nebát obrátit na odborníky.

Situace, v níž se kvůli pandemii nového koronaviru již řadu týdnů nachází nejen naše republika, ale celý svět, je pro mnoho lidí mimořádně stresující. Podle dostupných dat nynější stav hůře snášejí ženy – například podle průzkumu neziskové organizace Kaiser Family Foundation stres pramenící z pandemie zažívá oproti 37 procentům mužů celých 53 procent žen, v případě matek dětí do 18 let pak tento podíl dosahuje dokonce 57 procent. Ženy se také obecně, častěji než muži, pohybují v profesích „první linie“ jako zdravotní sestry, lékařky, prodavačky, ošetřovatelky, charitativní pracovnice a podobně. Velmi těžce současné stresující období dopadá rovněž na ženy, které procházejí klimakteriem.

Těžce zkoušená psychika
Menopauza (přechod) je sám o sobě pro řadu žen turbulentním obdobím plným nepříjemných psychických i fyzických projevů. Pokud se s ním navíc musejí potýkat v čase koronavirové pandemie, je jejich psychika značně zkoušena. „Časté výkyvy nálad, náhlé pocity úzkosti, podrážděnost, záchvaty agrese či deprese – to vše jsou poměrně časté příznaky ženského přechodu. K nim se nyní přidává množství stresu ze současné nejisté situace, sociální izolace i vykolejení z běžně zažitého rytmu života. Proto je nyní ještě víc než kdy jindy důležité, aby ženy dbaly o své mentální zdraví a dostávalo se jim zvýšené podpory od jejich okolí i odborníků,“ říká gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

Mentální pohodě pomůže řád i aktivita
Ženy by se v prvé řadě měly pokusit zátěž stresu snížit. Prvním krokem je připustit si, že realita je zkrátka taková, jaká je, a nemá smysl na ni hořekovat či nadávat. Stejně tak je důležité nenechat na sebe zbytečně působit stresující informace. Sedět celé hodiny před obrazovkou a číst si „koronavirové“ zprávy psychiku spíš rozjitří, než uklidní. Zkuste vypnout televizi a rádio, držet se dál od internetu a informace si dohledat až ve chvíli, kdy je opravdu potřebujete.

„Místo ‚sledování situace‘ se raději pusťte do odkládaných domácích prací, zajděte si na procházku do přírody, zacvičte si, začtěte se do knížky nebo oprašte staré koníčky. Je vhodné hledat to, co člověka baví. Netlačit na sebe jen proto, že se z médií dozvíme, že někdo něco zvládá. Dávejme si malé, ale konkrétní cíle, jejichž dosažení nás potěší,“ doporučuje Hana Regnerová, ředitelka Modré linky, která poskytuje odbornou pomoc. „Podstatné je také pokusit se co nejvíce dodržovat běžný denní režim. Pro psychickou pohodu potřebujeme určitý řád a jistotu. Snažte se neponocovat, kvalitně jezte i spěte, vyhněte se úplné sociální izolaci. Sociální kontakt je základní lidskou potřebou, hledejte tedy způsob, jak si jej dopřát. Využít přitom můžete nejen telefon, ale i sociální sítě na internetu, různá diskuzní fóra, blogy. A když je nejhůře, nebojte se obrátit na odborníky a říct si o pomoc,“ doplňuje Hana Regnerová.

Zaměnitelné symptomy
Ve stávající situaci mohou ovšem ženám přitížit nejen psychické, ale i fyzické projevy přechodu. Klimakterium je pro drtivou většinu žen spojeno s návaly horka, které mohou navodit pocit horečky. Právě ta přitom bývá jedním z určujících příznaků onemocnění COVID-19. „Návaly horka způsobují, že teplota kůže náhle vystoupá třeba i několik stupňů nad normál. Podstatné ale je, že se při návalech nemění tělesná teplota a že se jedná jen o dočasný stav. Žena si tak může změřením teploty ověřit, že horečku skutečně nemá,“ upozorňuje MUDr. Pavel Turčan. Onemocnění novým koronavirem a klimakterium pak pojí i symptomy jako silná bolest hlavy nebo dlouhodobá únava. „V případě jakýchkoliv pochybností by se ženy neměly bát telefonicky spojit se svým lékařem a své symptomy mu popsat. Pokud již jsou v přechodu, nebo se k němu věkem blíží, může jít opravdu jen o projevy klimakteria,“ dodává lékař.

Zajistěte si pomoc hormonální terapie. S lehčími případy pomohou i doplňky stravy
Situace kolem koronaviru se mohou negativně podepsat i na dalším aspektu života žen v přechodu: mnoho z nich se kvůli preventivním opatřením nebo nucené či dobrovolné izolaci může hůře dostávat k hormonální terapii, která by jim od příznaků klimakteria ulevila. Především ženy trpící závažnými projevy, které jim de facto znemožňují plnohodnotně žít či pracovat, by si měly se svým lékařem dohodnout zasílání elektronických lékařských předpisů a v hormonální terapii normálně pokračovat i za cenu, že budou muset svého lékaře urgovat a vystát frontu v lékárně. Rozhodně není vhodná doba na hormonální terapii rezignovat či ji zkoušet přerušit.

Ženy, které se potýkají s mírnějšími projevy, případně hormonální léčbu nechtějí či nemohou absolvovat, se v mírnění příznaků mohou spolehnout jak na úpravu životosprávy, tak i na kvalitní doplňky stravy. Osvědčeným pomocníkem je například přípravek Sarapis Soja s mateří kašičkou a extrakty ze sóji a červeného jetele. Mateří kašička, sója i červený jetel jsou významnými zdroji takzvaných fytoestrogenů, tedy estrogenů rostlinného původu, jež blahodárně působí na hormonální rovnováhu ženského organismu. Obsažené vitamíny a další látky rovněž pomáhají bojovat s únavou a pozitivně ovlivňují psychiku.