Používání počítačů, elektronických čteček či tabletů pohledem očního lékaře
{phocagallery view=category|categoryid=546|imageid=1566|float=left}Zrak je jedním ze základních organických smyslů, zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu našeho života. Mělo by nám tedy záležet na jeho dobré kondici. Obecně tradovaná doporučení varující před čtením vleže nebo při světle baterky, které mohou „kazit oči" už pomalu ztrácejí na aktuálnosti. Podstatně častěji dnes řešíme spíše to, do jaké míry může zrak zhoršit každodenní práce s počítačem nebo časté používání elektronické čtečky knih či tabletu. „Vždycky dávám svým pacientům příklad: Když vám řeknu, že celý den máte hledět do rozsvícené žárovky, tak si o mně pomyslíte, že jsem blázen. Jenže jestliže se díváte celý den do zářícího monitoru, je to asi přibližně stejně nezdravé. To znamená, že je to zdroj světla, který vede k tomu, že se zužuje zornička, je přesvětlená sítnice," vysvětluje přední český oftalmolog MUDr. Petr Novák z Refrakčního Centra Praha. Oko tedy není přímo v ohrožení, ale zvýšenou námahou se brzy unaví, což se může projevit například pocitem suchých očí, bolestí hlavy, rozmazaným viděním nebo zhoršeným viděním na dálku (tzv. syndrom počítačového vidění).
Pro snížení zrakové námahy při dlouhodobé práci s počítačem je proto třeba dodržovat několik opatření, například pracovat při vhodném osvětlení, dbát na správné umístění stolu a monitoru, zamezit oslnění, odleskům monitoru. Důležité také je dopřát očím odpočinek, občas je osvěžit pohledem z okna nebo střídavým zaostřováním na vzdálenější a bližší předměty v místnosti.
MUDr. Petr Novák upozorňuje naopak na výhody spojené s používáním moderních technologií: „Programy, které jsou určeny pro tento účel, umožňují zvolit pozitiv nebo negativ, tzn. černé na bílém nebo bílé na černém či jiném odstínu. Pro oko je mnohem přirozenější, když podklad písmen je tmavý a písmena jsou světlejší. Moderní technologie už dlouho oceňují také slabozrací pacienti nebo zrakově postižení. Ať už jsou to mobilní telefony se speciálním programem, čtecí zařízení, různé touch pady nebo zařízení computerového typu, tak obsahují programy, které například dokážou zvětšit běžný text do požadované velikosti." A zkušený oční lékař dodává ještě jedno, pro někoho možná překvapivé zjištění, týkající se 3D projekcí, které sledujeme prostřednictvím speciálních polarizačních brýlí: „Ne každý divák si z jejich sledování odnese příjemný zážitek. Trojrozměrný obraz pomocí polarizačních skel, kterými jsou brýle osazeny, plnohodnotně vidí pouze jedinec, který má obě oči v pořádku nebo případnou oční vadu náležitě koriguje dioptrickými brýlemi či čočkami. Návštěva 3D projekce tak může odhalit nějakou skrytou oční vadu, na kterou by se jinak nepřišlo."