Loading color scheme

Deset faktů o laserových operacích očí, které nejčastěji vzbuzují otázky

{phocagallery view=category|categoryid=1550|imageid=4792|float=left}Patříte k těm, kteří bez brýlí nemohou fungovat, ale přesto vám z nějakého důvodu brýle překážejí a čočky nevyhovují? Možná vás napadlo vyzkoušet laserovou operaci očí. Ale s tím souvisí mnoho dalších otázek a předsudků: Je to opravdu bezpečné? Bolí to...?

„Někteří pacienti mají zbytečné obavy, že laserové operace mohou v daleké budoucnosti očím spíš uškodit, jiní mají strach, že zákrok strašně bolí, že budou muset zůstat dlouhé měsíce na nemocenské nebo že se operace nepovede. Přitom z dosavadních zkušeností vyplývá, že bezbolestné laserové operace očí pomohly již tisícům lidí bez jakýchkoli následků," říká MUDR Petr Novák, primář Refrakčního Centra v Praze. Jaké nejčastější otázky klienti či chcete-li pacienti mají?

1) Co je podstatou laserového zákroku?
Laserový paprsek dokáže po dopadu na povrch rohovky šetrně odstranit přesně určenou tenkou vrstvu tkáně. U krátkozrakosti se rohovka v centrální části oplošťuje a stává se méně lomivou, u dalekozrakosti je naopak cílem zákroku rohovku zestrmit a zvýšit její lomivost. U astigmatismu se koriguje nepravidelné zakřivení rohovky. Touto „modelací" se oko zbavuje refrakční vady. Laser produkuje studené záření, tepelné poškození tkáně tedy nehrozí.

2) Kolik dioptrií lze laserovým zákrokem odstranit?
Podstatou laserového zákroku je odpaření určité vrstvy rohovkové tkáně, v závislosti na výši dioptrické vady, což vede přímo úměrně k jejímu ztenčení. Aby byl zákrok bezpečný a oko nebylo po operaci oslabené, nelze rohovku zákrokem ztenčit příliš. V zásadě lze říct, že krátkozrakost se odstraňuje běžně do -9 dioptrií, u pacientů s vysokou vadou a tenkou rohovkou je bezpečnější provést pouze částečné snížení vady. U dalekozrakosti jsou možnosti odstranění vady podstatně omezenější. Laserové zákroky se doporučují pouze u vad do cca +4,0 dioptrií, u vyšších vad je vhodnější volit jinou metodu refrakčního zákroku, jako jsou například zákroky nitrooční.

3) Co obnáší předoperační vyšetření?
Na vyšetření je nutné si rezervovat asi 2 hodiny. Zahrnuje celkovou a oční anamnézu, stanovení přesné hodnoty oční vady, změření zakřivení a tloušťky rohovky, test slzivosti, změření nitroočního tlaku a podrobné vyšetření předního segmentu oka a očního pozadí po rozšíření zornic speciálními kapkami. Na základě těchto vyšetření lékař stanoví, zda je refrakční zákrok pro pacienta vhodný a doporučí vhodný operační postup. Před vyšetřením i vlastní operací je bezpodmínečně nutné 1 týden nenosit kontaktní čočky, nelíčit oči, jiná zvláštní příprava není nutná. Pozor, po vyšetření může být vidění lehce rozostřené, proto není vhodné řídit auto.

4) Je operace bolestivá?
Pacient je při operaci plně při vědomí, oko je však místně znecitlivěno kapkami, vlastní laserový zákrok je tedy bezbolestný a trvá několik desítek sekund. Celá operace trvá několik minut (8-10 minut). Pacient při operaci leží, víčka jsou fixována rozvěračem, řasy a okolí oka jsou kryty speciální sterilní folií. Úkolem pacienta v průběhu operace je klidně ležet a sledovat fixační bod (blikající červený bod cca 50 cm před okem). Poloha oka je v průběhu operace sledována automatickým systémem (tzv.eye-tracker), který při drobných pohybech souhlasně upravuje směr laserových pulsů a zabraňuje tak jejich nežádoucímu vychýlení. Moderní generace laserů používá vysoce účinný systém eye-trackingu, který umožňuje velmi přesné odstranění vady i u hůře spolupracujících pacientů. Průběh zákroku je sledován přes mikroskop operatérem.

5) Bolí oko po operaci?
Většina pacientů nemá žádné nebo jen zcela minimální obtíže (přechodný pocit pálení, suššího oka, mírná světloplachost) v prvních 3-4 hodinách po operaci. V naprosté většině případů je oko je chráněno obvazem jen první noc po zákroku, kdy hrozí největší nebezpečí, že by si pacient nechtěně mohl do oka sáhnout nebo v noci ve spánku o operované oko nešetrně zavadit. Průběh hojení bývá velmi rychlý a již druhý den po operaci může se může pacient vrátit do pracovního procesu. Oko se ošetřuje pouze očními kapkami.

6) Pro koho operace není vhodná?
Refrakční zákroky se zpravidla neprovádějí u pacientů mladších 18 let. Dále se tyto zákroky nesmějí provádět u pacientů, kteří trpí závažným očním onemocněním (šedý či zelený zákal). Podmínkou je též stabilita vady (vada se již minimálně 1 rok nezhoršuje). Dalšími důležitými kritérii jsou i celkový stav pacienta, nemoci, se kterými se léčí a jaké léky užívá. To vše by totiž mohlo hojení rohovky po zákroku komplikovat.

7) Zbavím se své oční vady nadobro?
Všichni pacienti by měli počítat s tím, že po odstranění dioptrické vady budou muset ve věku kolem 40 - 45 let znovu používat brýle, tentokrát na čtení a práci do blízka. Oko se vzrůstajícím věkem totiž přirozeně stárne a ztrácí elasticitu čočky a tím i schopnost akomodace, čili zaostření do blízka. Presbyopie čili vetchozrakost vlivem stárnutí tedy není klasickou oční vadou a laserové zákroky ji neřeší. Existují ale jiné vhodné zákroky, které tento problém řeší.

8) Jsou laserové zákroky dlouhodobě bezpečné?
Laserové paprsky působí na oko pouze v přesně vymezené oblasti rohovkové tkáně (tzv. stromatu). Nitrooční struktury proto nejsou zákrokem narušeny. Žádné odborné studie neprokázaly negativní vliv zákroku na pozdější rozvoj jiných očních onemocnění.

9) Za jak dlouho je vhodná operace druhého oka?
U metody LASIK operaci obou očí v případě krátkozrakosti nebo astigmatismu provádíme standardně nejpozději v rozmezí 1 týdne a ve většině případů při dostatečné tloušťce rohovky dokonce provádíme současnou operaci obou očí ve stejný den. U operací dalekozrakosti je vhodné vyčkat cca 1-2 týdny. Operaci druhého oka není vhodné provádět, pokud dosud nedošlo ke zhojení a stabilizaci vidění prvního operovaného oka.

10) Mohou laserovou operaci očí podstoupit i těhotné nebo kojící ženy?
Zákrok není vhodné provádět v těhotenství (zejména v prvních 20 týdnech gravidity, které jsou nejrizikovější pro správný vývoj plodu). Důvodem není laserové záření, ale fakt, že léky používané k pooperačnímu hojení prochází placentární bariérou a dostaly by se do oběhu dítěte. Stejně tak není vhodné podstoupit operaci při kojení, protože léky přechází i do mateřského mléka. V těhotenství a při kojení navíc dochází k hormonálně podmíněným změnám v rohovce, a zákrok by tak mohl být nepřesný. Proto je vhodné načasovat zákrok mimo tato riziková období.

Refrakční Centrum Praha zaměstnává tým prvotřídních odborníků na poli diagnostiky a oftalmochirurgie, kteří patří k uznávaným kapacitám ve svém oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Laserové refrakční zákroky provádí tým již od roku 1995, patří tak k zařízením s největšími zkušenostmi v ČR.

{phocagallery view=category|categoryid=1550|limitstart=0|limitcount=0}