Téměř polovina sexuálně aktivních žen během svého života po milování prožila stav smutku a melancholie. Nyní vědci prokázali, že takzvaná postkoitální dysforie postihuje i druhé pohlaví. Zkušenosti s ní má přes 40 % mužů, 4 % jí dokonce trpí opakovaně. Na vině může být genetika, psychika i prudký pokles hormonů bezprostředně po sexu.

Sex je pro mnoho lidí jednou z nejpříjemnějších aktivit. Dostavují se po něm pocity štěstí, uspokojení i intimity vůči sexuálnímu partnerovi. Přesto se nezřídka stává, že i po uspokojivém milostném zážitku člověk pocítí stav melancholie, plačtivost, úzkost či deprese. Odborně se tento stav nazývá postkoitální dysforie (PCD) a podle nedávné studie uveřejněné v odborném žurnálu Journal of Sexual Medicine se s ní v průběhu svého života setkalo kolem 46 % pohlavně aktivních žen. Donedávna se přitom věřilo, že PCD postihuje právě jen ženské pohlaví.

I muži pláčou
Odborníci z australské Queensland University of Technology však nedávno zveřejnili výsledky svého průzkumu, který se jako první na světě zaměřil na to, zda se PCD projevuje i u mužů. Jeho výsledky ukazují, že smutek a negativní emoce zažilo i po příjemném sexuálním prožitku 41 % procent mužů, u 4 % se přitom dokonce jedná o pravidelný stav. Průzkum byl proveden u více než tisícovky mužů z několika zemí světa, kteří žili v heterosexuálním dlouhodobém vztahu. Tato studie tak vyvrací běžný názor, že partnerský sex je pro muže vždy jen příjemnou záležitostí a zároveň ukazuje, jak málo je ještě probádána čtvrtá fáze lidského sexuálního reakčního cyklu, tedy fáze uvolnění dostavující se po orgasmu. „Obecně však platí, že otevřenost v sexu a komunikace je tou nejlepší prevencí nejen pro stavy PCD, ale i v boji proti stereotypu, který může stejně negativně působit na sexuální život,“ vysvětlil Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou.

Příčinou může být genetika, psychika i hormonální změny
Co za postkoitální dysforií stojí, to odborníci dosud přesně nezjistili. Hrát svou roli může řada faktorů zahrnující kupříkladu genetickou náchylnost, psychologické faktory a rovněž i vliv hormonů. Během sexu totiž tělo zaplaví příval hormonů, jejichž hladina po milostném aktu rychle opadne, což může k pocitům prázdnosti a smutku přispět. Ačkoliv se většinou nejedná o vážný stav, smutek navíc obvykle během kratší či delší doby přejde, může PCD narušit celkovou spokojenost partnerů v jejich vztahu. „Povídání si, líbání a mazlení po sexu totiž podporuje pevné partnerské vazby a nedochází-li k němu třeba i kvůli tomu, že jeden z partnerů prožívá negativní emoce charakteristické pro PCD, může to pouto mezi partnery poškodit a přispět ke konfliktům,“ uzavřel Adam Durčák.