Pornografie vzrušuje stejně muže i ženy. Ty však své vzrušení potlačují, potvrdili vědci
Dlouhou dobu se mělo za to, že zatímco muže sexuálně vzrušují vizuální podněty, ženské vzrušení ovlivňují spíše emoce. To ostatně naznačovala i řada výzkumů. Nyní ale němečtí vědci přímo zkoumáním mozkových aktivit mužů a žen dokázali, že lechtivé obrázky a videa vzrušují ženy ve stejné míře jako muže. Ženy však své vzrušení z pornografie kvůli sociálně-kulturním vlivům často potlačují.
To, že muži mají ke sledování pornografie více pozitivní vztah než ženy, je rozšířenou domněnkou, kterou navíc přiživila řada studií. Podle nich je mužské sexuální vzrušení více orientováno vizuálně, zatímco ženské spíše emocionálně. I podle nejnovějšího výzkumu odborníků z německého Max Planck Institute for Biological Cybernetics představují muži asi 80 procentní podíl konzumentů porna. Tentýž výzkum ale na druhou stranu dokázal, že co se týče sexuálního vzrušení, působí lechtivé obrázky a videa na mužský i ženský mozek naprosto stejně.
Pravda se skrývá v mozku
Na rozdíl od starších studií, které se sexuálním vzrušením u mužů a žen zabývaly a k vyhodnocování využívaly jen odpovědi respondentů, nový výzkum zacílil přímo na mozek samotný. Vědci účastníkům výzkumu jednoduše ukazovali obyčejné i pornografické obrázky a videa a sledovali při tom aktivitu v jejich mozku. Takto provedený výzkum neukázal žádné funkční rozdíly mezi oběma pohlavími. Jak u žen, tak i u mužů při sledování lechtivých obrázků i videí pracovaly stejné části mozku, mimo jiné amygdala, insula a striatum. „Zajímavostí pak je, že erotické obrázky u lidí vyvolaly větší vzrušení než erotická videa, a rovněž byly pozorovány drobné odlišnosti v závislosti na sexuální orientaci,“ upřesnil Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který testuje a prodává erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou.
Ženy své skutečné pocity potlačují
Jak je tedy možné, že dřívější výzkumy zjistily, že jsou ženy vizuálními podněty vzrušovány mnohem méně? Určité limity starších studií němečtí autoři aktuálního výzkumu vysvětlují malým počtem zkoumaných osob a také zahrnutím povětšinou heterosexuálních mužů. Naproti tomu jejich nová studie zkoumala v dostatečném počtu obě pohlaví včetně transsexuálů a celou škálu sexuálních orientací.
„Dalším důvodem, proč si výsledky starších a nové studie odporují, může být i to, jak je kulturně vnímána ženská sexualita. Vzhledem k tomu, že ženy bývají více než muži tlačeny do určité cudnosti a ostýchavosti k sexuálním tématům, mohou u nich fungovat jisté druhotné mechanismy, které jim zabraňují projevit jejich skutečné pocity – třeba právě vzrušení –, a to i přesto, že jejich mozek reaguje úplně stejně jako ten mužský. Je samozřejmé, že toto potlačení svých pocitů se spíše projeví, pokud má sama žena svůj stav vyhodnotit, což se dělo právě v dřívějších výzkumech,“ říká k výsledkům studie Adam Durčák. „Je důležité, aby ženská sexualita nebyla ve společnosti dále stigmatizována. Jen tak docílíme toho, že budou ženy v otázce sexu sebevědomější, a tím také spokojenější,“ dodává Durčák.