Lékař, který za své pacienty dýchá. Doslova.
Můžeme hovořit o čtyřech pilířích anestezie, které jednoduše odvodíme od toho, co je pro pacienta i operatéra během zákroku potřebné. Pacient musí spát, nesmí ho nic bolet tj.musí mít tlumenou bolest, musí být relaxovaný, tedy mít uvolněné svaly a čtvrtým pilířem je udržování homeostázy tedy optimálního stavu vnitřního prostředí.
Jaká jsou specifika anestezie při zákrocích estetické chirurgie?
Rozdíly nejsou významné. Výhodou je, že estetické operace jsou výběrovými zákroky a provádějí se u lidí, kteří by měli býtv dobrém zdravotním stavu a netrpí závažnými onemocněními.Riziko komplikací anestezie je tak daleko nižší, než u osob s akutním onemocněním. Vlastní průběh anestezie a látky, které jsou pacientovi podávány, se u jednotlivých anestezií liší minimálně. Dalším z rozdílů je, že u estetických operací není nutná tak hluboká relaxace svalů. Taje potřebná především k uvolnění svalstva při intubaci, tedy zajištění dýchacích cest, vlastní zákrok ji obvykle nevyžaduje.
V čem obecně spočívá příprava pacienta k celkové anestezii?
Pacient by měl mít předoperační – předanestetické vyšetření, v některých případech je může provést i anesteziolog, ale častěji je realizuje internista a anesteziolog poté zhodnotí nálezRozsah předoperačního vyšetření závisí na věku, celkovém zdravotním stavu pacienta a typu zákroku. U zdravého člověka bez známek onemocnění, do 40 let věku, obvykle postačuje základní biochemické vyšetření a předanestetické vyšetření.
Jaká je bezprostřední příprava k anestezii?
Bezprostřední příprava k anestezii spočívá především v krocích, které mají předejít komplikacím během anestezie. Obvykle se doporučuje 4-6 hodin nejíst a 2 hodiny nepít větší množství tekutin. Běžně se po přijetí pacientky provádí předanestetická vizita, kdy se anesteziolog seznámí s pacientem, s jeho vyšetřeními a zhodnotí zdravotní stav a event. s pacientem upřesní způsob vedení anestezie, či např. jen lehčí formy anestezie, takzvané analgosedace, která je možná a někdy i výhodná u některých zákroků. V rámci premedikace podáváme nízké dávky látek ke zklidnění a uvolnění. Na předsálí si plastický chirurg znovu upřesní představy, které si s pacientkou vydiskutovali při konzultaci, provede fotodokumentaci a může si na těle vyznačit orientační značky. Potom si pacient/ka lehne na operační stůl, zavede se do žíly kanyla a začíná vlastní anestezie.
Dá se tedy říci, že každá anestezie je stejná?
Průběh vedení anestezie je individuální,každýpacient je jiný,každýanesteziolog má svůj postup, který má osvědčený. Jak říkal můj první primář: „neexistuje bezpečná anestezie, ale bezpečný anesteziolog". Anesteziolog samozřejmě během operace monitoruje řadu parametrů, podle kterých anestezii řídí, ale v mnoha ohledech je to spíše umění -jehozkušenost,instinkt, vědomosti - konkrétní know-how. V optimálním případě se s posledním stehem pacient probouzí, usmívá se a povídá si s anesteziologem.
Můžete seřadit jednotlivé zákroky estetické chirurgie podle délky anestezie?
Anestezie obvykle zákrok prodlužuje přibližně o deset minut před a deset minut po operaci.Nejlehčí je tzv. analgosedace, tedy stav, kdy pacient během zákroku dýchá sám, ta se obvykle provádí u operace horních nebo dolních víček, kterázabere přibližně půl hodiny. Taktéž se v analgosedaci provádějí krátkodobé incize, které nelze provést v místní anestezii.
Operace měkkého nosu a augmentace trvá hodinu až hodinu a půl. Operace tvrdých částí nosu je asi o čtvrt hodiny delší. Nejdelší, jsou modelace a redukce prsou, stejně jako operace břišní stěny nebo facelift. Nepamatuji se ale, že by se celková anestezie při estetické chirurgii přesáhla 3,5-4 hodiny.
Někdy slýcháme, že lidé si vybavují zážitky z anestezie a pamatují se na bolestivost. Co je příčinou?
Uvádí se, že přibližně 1:3000 pacientů mají během anestezie nepříjemné bolestivé vjemy a pamatují si je.Sám nevím o tom, že by se to u mého pacienta stalo. Ovlivňuje to především práce anesteziologa a samozřejmě i typ použitých preparátů.
Jak moc se v současnosti k tlumení pooperačních bolestípo estetických operacích používají opiáty?
To je velmi individuální. Zde, na klinice Esthé, odjíždí pacient ze sálu s infuzí Novalginu, ten dále dostává podle přesného rozpisu. Pokud si i přesto pacient stěžuje na bolestivost, dostane infuzně přidán Perfalgan, což působí v kombinaci s Novalginem na úrovni opiátové analgezie. Pokud ani toto nestačí, aplikujeme do svalu opiát. Nicméně opiáty jsou potřeba zde na klinice minimálně. Využíváme metodu tzv. preemptivní analgezie. To znamená, že ještě před vznikem bolesti ovlivníme to, jak bolest bude vnímaná. Paměťová stopa pak není zdaleka tak hluboká, jako když pacientovi necháte nastoupit bolest a teprve potom ji řešíte. Ovlivnění bolesti předem snižuje potřebu analgetik po operaci.
Může mít způsob práce chirurga vliv na míru pooperačních bolestí?
Jistě to svoji roli hraje, stejně jako individuální citlivost pacienta k bolesti. Bolest je komplexní vjem, na kterém se např. podílí i psychické rozložení pacienta.
Stále ještě například v internetových diskuzích zaznamenáváme obavy z následků anestezie,jako je například padání vlasů, zapomínání apod. Jaká je skutečnost?
Tyto informace se kupodivu mezi lidmi stále tradují, ač při současné moderní anestezii nic takového nehrozí. Dnes jsme schopni vést anestezii tak, že do několika málo hodin po operaci z těla všechny látky účinkující během anestezie vyprchají.Používané preparáty jsou v rámci bezpečnosti úplně jinde než například před deseti, patnácti lety. Časté je také tvrzení, že anestezie vede k odúmrtí mozkových buněk, což je také nesmysl. Pokud anesteziolog neudělá žádnou chybu, nic takového nehrozí.
Kdo stanovuje obecné postupy anestezie?
Tak jako jiné obory medicíny se anesteziologie neustále vyvíjí, vyvíjejí se nové, bezpečnější preparáty, vyvíjejí se nové postupy, takže to umění – vědění o anestezii se neustále posouvá.
Obecné postupy anesteziologie odpovídající současnému stavu lékařské vědy se lékař naučí během studia medicíny a v postgraduální výchově. Ale i následně se musí neustále učit a zdokonalovat se. Je to takové kolektivní vědění odborné medicínské společnosti, které určuje rámcově zásadní postupy, ale vlastní provedení má mnoho drobných nuancí, odlišností. Obecné principy léčby, které se týkají hlavně bezpečnosti pacienta stanovuje Česká společnost anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny jako závazná doporučení.