{phocagallery view=category|categoryid=1711|imageid=5576|float=left}Mají děti sledovat filmy a pohádky ve 3D kvalitě obrazu? Dle nejnovější francouzské studie to není zcela ideální, neboť se u dětí do šesti let věku teprve vyvíjí vizuální systém. Jaký názor na to má přední český oční specialista MUDr. Petr Novák, primář Nemocnice Na Homolce a odborný oční specialista z Refrakčního Centra Praha?

Jaký máte Vy jako lékař názor na sledování 3D filmů malými dětmi?
Již jsou nám známy studie z předchozího období, kdy se ukazovalo, že je v tomto případě poměrně velké nebezpečí vzniku například epilepsie při sledování 3D filmů. Tato nová francouzská studie a závěry komise pro zdraví, jež výsledky výzkumu posuzovala, nám ukazují, že skutečně vývoj dětského zraku, respektive stereoskopického vidění oběma očima, přirozeného prostorového vidění, je tímto druhem obrazu natolik narušen, že může dojít k vážnému poškození.

Takže Vy osobně byste to rozhodně rodičům malých dětí nedoporučil?
I v tomto případě podle mě platí okřídlené pravidlo, že všeho moc škodí. To znamená, pokud dítě sleduje 3D film jednou za čas, určitě tím nemůžete nic pokazit, na druhou stranu obraz 3D je iluze, jehož část se odehrává před obrazovkou, či plátnem, a dítě není schopno rozpoznat tu iluzi nebo nereálnost a vzhledem k tomu, že dětský zrak se vyvíjí právě v období do šesti let, je jistě lepší se sledování 3D filmů do tohoto věku vyhnout, jak říká i zmíněná francouzská studie.

Co přesně se na lidském zraku vyvíjí do šesti let našeho věku? Proč je tak důležité vyhnout se 3D obrazu, k čemu může dojít?
Nejde zde pouze o oční vjem, ale i vývoj celého mozku, který obraz zpracovává, oči se zde podílí pouze tedy částečně. Pro vaši představu stereoskopické vidění se vyvíjí už u malých dětí, ve věku mezi 6 až 12 měsíci, vývoj je poté maximální mezi 3 až 6 lety věku. Jedná se o to, že přirozeně vidíme dvourozměrně, nikoli 3D, a díky tomu, že osy očí jsou posunuty na střed, dochází k dojmu třetího rozměru. Tyto informace se často objevují spolu s informacemi o vadě, která vzniká v dětském věku a nazývá se tupozrakost, jež se objevuje právě v případě, že v mozku nevzniká správně složený obraz prostorového vidění. Uměle vytvořený 3D vjem v kině nebo v televizi není skutečný a vytváří v mozku zvláštní obraz, jež dospělí dokáží odlišit od reality, ale pro děti je to takřka nemožné. Díky tomu se u nich může vyvinout světlem podmíněná epilepsie anebo mohou mít problémy s orientací v prostoru, chůzí a podobně.

Je podle Vás cesta omezit promítání 3D filmů například věkem?
Stát zde může zasáhnout právě např. formou věkového omezení pro návštěvu 3D filmů věkovým limitem nad 6 let. Podobně jako již dnes mají některé filmy omezenou návštěvnost z jiných důvodů. V běžném životě by bylo vhodné poučit rodiče malých dětí o nevhodnosti častého sledování 3D filmů při domácí produkci. Doporučení o bezpečnosti sledování 3D obrazu by dle mého názoru mělo být zmíněno i v brožurách k 3D televizím k domácímu použití. Jinak si myslím, že 3D zobrazení je celkově velmi dobrá pomůcka pro pochopení funkčnosti mnoha věcí a při zachování bezpečnosti u malých dětí je pro naši populaci velmi užitečné.