{phocagallery view=category|categoryid=1903|imageid=6288|float=left}Nedostatek hořčíku může závažně ovlivnit správné fungování lidského organismu. Většina hořčíku se v našem těle vyskytuje v kostech a zubech, méně pak i v tkáních a krvi. Je důležitý pro obranyschopnost těla před různými nemocemi a pro jejich úspěšné překonání.

Nedostatek hořčíku v těle si zpočátku neuvědomujeme, protože signály, které nám o tom naše tělo dává, jsou jen mírné a příliš je nepociťujeme. Většinou ho zaznamenáme, až když už je stav akutní a projevuje se citelněji. Tento významný minerál neovlivňuje jen fyzickou stránku, ale je důležitý rovněž pro optimální funkci naší psychiky. V České republice je doporučená denní dávka hořčíku 300 mg. Musíme ji však brát jen jako orientační, protože potřeba hořčíku se velmi výrazně zvyšuje se stoupajícím věkem. Více je ho potřeba také v těhotenství a při kojení, při zvýšené fyzické zátěži, při onemocnění srdce, při diabetu apod. Předcházení nedostatku hořčíku může být prevencí řady zdravotních nepříjemností. K nejdůležitějším účinkům hořčíku patří:

• Hořčík přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
• Zajišťuje normální funkci energetického metabolismu
• Je důležitý pro činnost nervové soustavy
• Pomáhá ke správné činnosti svalů
• Ovlivňuje syntézu bílkovin v lidském organismu
• Podporuje normální fungování psychiky člověka
• Je nezbytný pro udržení dobrého stavu kostí a zubů
• Podílí se na procesu dělení buněk v lidském těle

„Z doporučené dávky hořčíku v České republice 300 mg na osobu a den za fyziologických okolností vstřebáme pouze jednu třetinu. Neplatí ovšem, že čím vyšší dávka, tím vyšší vstřebávání, a ani to, že dávka podaná rovná se dávka vstřebaná, jak se občas uvádí. Adekvátní příjem hořčíku by se tedy měl odvíjet od zdravotního a životního stylu daného člověka,“ říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny.

• Zvýšenému příjmu hořčíku by měli věnovat pozornost především:
• Těhotné a kojící ženy
• Osoby vykonávající namáhavou fyzickou práci
• Lidé intenzivně sportující
• Jedinci, kteří se nadměrně potí
• Lidé starší 50 let
• Kardiaci a diabetici
• Osoby, které pravidelně konzumují alkohol

Zdrojem hořčíku jsou například banány, ananas, ořechy, datle, luštěniny, mořské řasy, špenát, kukuřice, pohanková mouka, tmavá rýže, minerální vody ad. Pokud je vaše strava na hořčík chudá nebo se nacházíte v životní fázi, kdy potřebujete jeho zvýšený příjem, je vhodné poradit se se svým lékařem nebo lékárníkem, který by vám měl pomoci vybrat vhodný doplněk stravy.