{phocagallery view=category|categoryid=1946|imageid=6361|float=left}Poptávka po jednorázových plastových obalech loni vzrostla o 10 % a růst se očekává i letos. Podle průzkumů i mnohých odborníků jde o nejhygieničtější způsob, jak uchovat hotové jídlo chutné, výživné a zdravotně nezávadné. Jednorázové plastové obaly navíc v kombinaci se správným chlazením potravin mohou dle odborníků snížit pravděpodobnost onemocnění trávicího traktu.

Skladování hotového jídla v jednorázových plastových obalech patří podle odborníků mezi nejhygieničtější dostupné způsoby uchovávání potravin. Ačkoliv současná legislativa neuvádí přesné podmínky pro skladování hotového jídla, existují zavedené standardy, které by měli prodejci dodržovat. „Pokud je výrobek okamžitě po výrobě šokově zchlazen, lze obecně říci, že je možné jej skladovat při teplotě do 4 °C po dobu maximálně 5 dnů,“ uvedla Eva Vítová z Chemické fakulty Vysokého učení technického. „Například v hotelových řetězcích vyšší kvality je právě řízené šokové zchlazení opatřené záznamem o průběhu a označené datem spotřeby nejpoužívanějším způsobem skladování hotového jídla,“ potvrdil prezident Asociace kuchařů a cukrářů Miroslav Kubec. Dobu skladování je navíc v dnešní době možné prodloužit pomocí dalších technologií. „Při použití vakua, inertních plynů, popřípadě pasterizace se doba skladování prodlužuje až na 21 dní,“ doplnil Bohdan Daněk, provozní ředitel společnosti Blatinie, která měsíčně vyrobí několik milionů plastových obalů.

Jednorázové plastové obaly využívají primárně gastroprovozy zajišťující stravování pracovníků velkých průmyslových podniků i potravinářské firmy dodávající svoje výrobky do hypermarketů. „Gastroprovozy a hypermarkety představují 70 % našich odběratelů. V posledních letech je patrný též nárůst restaurací a vývařoven, které balí jídlo do jednorázových obalů. Ty tvoří přibližně 20 %. Zbývajících 10 % představují rozvážkové služby, jež využívají obaly například pro krabičkové diety,“ uvedl Daněk s tím, že do budoucna je cílem výrobců jednorázových plastových obalů zcela nahradit vratné jídlonosiče. „Máme rozpracováno několik projektů cílených do oblasti rozvozu hotových jídel do domácností. Balení jídel do vratných jídlonosičů je nejen pracné, ale také naprosto nehygienické,“ vysvětlil Daněk.

Právě hygieničnost se podle expertů stala stěžejním kritériem při výběru možností skladování pokrmů. Oproti vratným jídlonosičům snižují plastové obaly v kombinaci s dodržením chladírenského řetězce zdravotní rizika nevhodně skladovaného hotového jídla. „Při nedodržení chladírenského řetězce dochází velmi rychle k pomnožení mikroorganismů nad tolerované hodnoty. Některé z nich pak mohou způsobit onemocnění, která se nejčastěji projevují problémy trávicího traktu, jako jsou například průjem, nevolnost, zvracení a bolesti břicha. To může doprovázet i horečka či bolest hlavy,“ popsala možné zdravotní problémy Eva Vítová zabývající se hygienou potravin. V dnešní době však podle ní mají všichni výrobci povinně zavedený systém HACCP, který kontrolují orgány státního dozoru, což by mělo být zárukou kvality i dodržování hygienických podmínek při výrobě konečného výrobku.

Případnou zdravotní závadnost hotového jídla může zkontrolovat i běžný spotřebitel. „Na místě je vždy zkontrolovat neporušenost a čistotu obalu, datum výroby a datum spotřeby. Ideální jsou transparentní obaly, u nichž můžeme zkontrolovat, zda pokrm nejeví známky kažení, jako například atypické zabarvení a konzistenci,“ upřesnila Ivana Škarecká z výživové poradny Viviente. Před samotnou konzumací je podle ní vhodné jídlo tepelně ošetřit ohřátím alespoň na 70 °C. „Vzhledem k tomu, že se tepelná použitelnost termoformovaných plastových misek pohybuje v rozmezí od −30 °C do +120 °C, je možné je nejen ohřívat v mikrovlnné troubě, ale rovněž obsah hluboce zmrazit a následně ohřát,“ doplnil Bohdan Daněk ze společnosti Blatinie, která vyrábí jednorázové plastové obaly technologií termoformování, při níž se do folie otiskne a následně vystřihne požadovaný tvar misky.