Zimu a jarní prázdniny si tisíce českých rodin užívá na lyžích na domácích i zahraničních horách. Řada rodičů si ale z podobného pobytu kromě hezkých vzpomínek odváží nemocné ratolesti. Sportovní aktivity na čerstvém vzduchu jsou rozhodně prospěšné, příliš vyčerpané a promočené děti však snadněji podlehnou nemocem. Svou roli hraje i imunita oslabená stresem, nevyváženou stravou či teplotními šoky. Jakých chyb se při pobytu s dětmi na horách vyvarovat, aby neonemocněly?

Během lyžařského pobytu na horách se rodiče v řadě případů dopouštějí mnoha chyb, kvůli kterým se následně musejí potýkat s nemocným potomkem. Zima je obecně pro děti rizikovějším obdobím hlavně pro infekce horních cest dýchacích. „Často se stává, že rodiče odjedou na hory i s posmrkávajícím dítětem, případně s dítětem, které ještě není doléčené z předchozí nemoci, a to je poté samozřejmě mnohem náchylnější k zhoršení stávajícího stavu nebo k dalšímu onemocnění. Ještě nebezpečnější je z tohoto pohledu pobyt dětí na školních lyžařských kurzech. Zrovna jsem měl v ordinaci čtyři školáky s chřipkovým onemocněním a horečkami, kteří se právě vrátili z lyžařského kurzu. V tomto případě navíc sehrál roli uzavřený dětský kolektiv,“ upozorňuje dětský lékař Richard Rýznar. „Připomínám, že rekonvalescence dítěte by měla optimálně trvat dvakrát až třikrát tolik dní, kolik trvala sama nemoc, aby se imunita po předchozím ‚boji‘ vzpamatovala a posílila,“ dodává pediatr.

1. Vyčerpaný organismus snáze podlehne nemocem
Právě imunitní systém dětí během lyžařského pobytu obvykle zažívá výrazný nápor. Děti řádí na sjezdovce, přepínají své síly a vyčerpaný organismus pak snáze onemocní. Mladším dětem rodinná dovolená též často rozhodí jejich běžný režim, chodí spát později a celkově méně odpočívají, což imunitě rovněž neprospívá. Velmi vhodné je proto již před odjezdem na lyžařský pobyt imunitu dětí posílit. Dobrými pomocníky jsou v tomto ohledu doplňky stravy, pro děti ideálně ve formě sirupu nebo želé. Vhodný je například sirup Immun44 od společnosti Vegall Pharma obsahující komplexní směs takzvaných polyfenolů, které slouží jako palivo pro dobré fungování imunitního systému, a dále také biologicky aktivní vitamíny z přírodních zdrojů.

2. Imunitu oslabuje i nevyvážená strava
Kapitolou samou pro sebe je i stravování. Děti s rodiči tráví na sjezdovce mnoho hodin, během nichž mají tendenci zahánět hlad jídlem z rychlého občerstvení, energii zase často doplňují sladkostmi. Nevyváženou stravou ovšem trpí střeva, která jsou pro imunitní systém zcela klíčovým orgánem. „Střevní mikroflóra, tedy biliony střevních bakterií, se významně podílí na budování a udržovaní zdravé imunity. Pro svou úlohu však potřebuje specifické vnitřní prostředí, které narušuje právě nevhodný jídelníček. Lidé mívají během dovolené tendenci uvolňovat stravovací návyky své i svých dětí, tím však oslabují svou i jejich obranyschopnost,“ uvádí pediatr. Ani při pobytu na horách by tak rodiče neměli zapomínat zajistit svým dětem pravidelné porce ovoce a zeleniny a nutričně hodnotné stravy. Pro podporu střevní mikroflóry a zdravé trávení je vhodná především strava bohatá na vlákninu a probiotika.

3. Pozor na promáčené oblečení
Další častá chyba rodičů, kvůli kterým se jim děti z lyží vrací nemocné, se týká oblékání. Především malé děti bývají na lyžovačku oblečené přespříliš. Během aktivity se tak zpotí, přičemž ve zpoceném oblečení tráví na sjezdovce i několik hodin. Stejně tak jim oblečení může snadno promoknout i zvnějšku, hlavně těm menším a nezkušeným, které při lyžování častěji padají. Na druhou stranu bývají děti mnohdy oblečené naopak nedostatečně, zejména ve slunných dnech. Promočené či nedostatečné oblečení může snadno přispět k prochladnutí organismu, což zpomaluje reakce imunitního systému a snižuje jeho schopnost bránit se před útočícími viry.

4. Rizikové teplotní šoky
Imunitu zároveň oslabuje náhlé střídání chladu a tepla, které je pro zimní období typické: z chladného venkovního prostředí dítě často putuje přímo do přetopeného hotelového pokoje nebo chatky a obráceně. Svůj organismus tak během krátké chvilky vystaví změně teploty třeba přes 20 stupňů, čímž mu způsobí značný šok. Přechody z tepla do zimy a obráceně je proto vhodné provádět postupně. Z teplého hotelového pokoje například můžete s dětmi nejprve zamířit do chladnějších místností jako je vstupní hala či lyžárna. Tam chvíli setrvejte a teprve poté vyjděte ven. Stejně tak je ovšem vhodné samotné pokoje či apartmány zbytečně nepřetápět, a to i kvůli tomu, že suchý vzduch v přetopených místnostech vysušuje nosní sliznici, která je poté náchylnější k průniku patogenů.

5. Děti na lyžích nestresujte, místo výkonu se zaměřte na zábavu
V neposlední řadě jsou děti během lyžařské dovolené náchylnější k onemocnění i v důsledku stresu. „Pokud dítěti lyžování příliš nejde nebo jej nebaví, ale rodiče přesto na této sportovní aktivitě trvají, a navíc ještě vyžadují dobré výkony, může se pro něj dovolená změnit v poměrně stresující záležitost. Stres významně narušuje imunitu a opět tak hrozí zvýšené riziko různých onemocnění, a to i s odstupem od pobytu na horách,“ podotýká dětský lékař Richard Rýznar. Víc než na výkon a pilování dokonalé techniky sjezdu se tak raději postarejte o to, aby děti sport bavil. A když zrovna nebudou mít chuť na lyžování, nechte je klidně stavět sněhuláky, bobovat či si jen hrát s kamarády. Zimní dovolená přece není o tom udělat z dítěte během týdne mistra ve sjezdu či běhu na lyžích, ale hlavně užít si čerstvý horský vzduch a přiměřený pohyb.

6. Pozor na výškovou nemoc, může připomínat chřipku
Zvýšené opatrnosti by poté měli dbát rodiče mířící se svými dítky na vyšší vrcholy. Se vzrůstající nadmořskou výškou hrozí takzvaná akutní horská nemoc, známá také jako výšková nemoc. Ta vzniká kvůli změnám v organismu vyvolaným aklimatizací na řidší vzduch. Její projevy mívají různou intenzitu, od únavy a bolesti hlavy přes nespavost a nechutenství až po horečky, zvracení a extrémní vyčerpanost. Ustoupit může do několika hodin, ale výjimkou není ani několikadenní trvání. I u lehčích forem je však především v případě dětí nejvhodnější se co nejdříve po nástupu příznaků přesunout do míst s nižší nadmořskou výškou.